|
|
Metabolismus mědi u Acanthamoeba castellanii
Doležalová, Taťána ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Měď je esenciální prvek, který je díky svým redoxním vlastnostem zapojen jako kofaktor do mnoha enzymů, nejznámějším příkladem je cytochrom c oxidáza. Zároveň se tento prvek ve větší koncentraci projevuje toxickým působením na několika úrovních, dokáže narušovat železo-sirné klastry, poškozovat proteiny a vést k buněčné smrti. To je důvod, proč se tato práce zabývá metabolismem mědi u parazitické améby Acanthamoeba castellanii, která způsobuje vážná onemocnění jako je akantamébová keratitida či granulomatózní amébová encefalitida. Pochopení principu, kterým je udržována homeostáza mědi v tomto organismu, by mohlo vést k cílenému narušení této rovnováhy a využití toxických účinků mědi. V této práci byla na základě funkční komplementace popsána funkce ATPázy P-typu jako homologická k CCC2 ze Saccharomyces cerevisiae, která je zodpovědná za přenos iontů mědi z cytoplazmy do Golgiho aparátu. Dále byl popsán přenašeč z rodiny Ctr, který přenáší ionty mědi pravděpodobně přes cytoplazmatickou membránu. Byla sledována exprese těchto přenašečů v nadbytku a nedostatku mědi. Pro lepší představu, jak A. castellanii udržuje homeostázu mědi bylo pomocí metody ICP-MS popsáno, jaké množství mědi se v buňce akumuluje a jak je tato améba schopná vylučovat nadbytečné ionty mědí. Posledním tématem práce je užití...
|
|
|
Metabolismus železa u parazitické améby Acanthamoeba castellanii
Krejbichová, Lucie ; Mach, Jan (vedoucí práce) ; Horáková, Eva (oponent)
Acanthamoeba castellanii je oportunní parazitická améba, která sice způsobuje onemocnění u člověka poměrně vzácně, nicméně léčba a diagnostika bývá komplikovaná. Způsobuje dva typy onemocnění, smrtelnou granulomatózní encefalitidu a zánět oční rohovky takzvanou acanthamoébovou keratitidu. Jedním z moderních způsobů zásahu proti parazitickým prvokům i dalším infekčním onemocněním je interference s metabolismem železa. Železo je pro živé organismy životně důležitým prvkem, který se účastní celé řady metabolických dějů. Zároveň je však pro organismy toxické, proto je jeho příjem, skladování a celková homeostáza uvnitř buňky striktně kontrolovaný proces. Na homeostáze železa uvnitř buňky acanthamoeby se podílí železitá reduktáza, fluorescenční mikroskopie ukázala, že je lokalizována do membrán vakuol a její aktivita se zvyšuje při snížení dostupnosti železa. Tento protein nejspíše zprostředkovává redukci iontů železa, které jsou využity v dalších buněčných pochodech a zejména při jeho transportu přes membrány. Zajímavé je, že snížená dostupnost železa nemá vliv na mitochondriální dráhy Fe-S klastrů, což jsme ukázali pomocí fluorescenční mikroskopie s protilátkou proti jednomu z proteinů této dráhy (IscU). Nedostatek železa nemá vliv na respiraci, snižuje se však aktivita alternativní oxidázy. Deprivované...
|
|
|
Encystation and life cycle of free living amoebae of the genus Acanthamoeba spp.
Bínová, Eva ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Dyková, Iva (oponent) ; Ondriska, František (oponent)
Améby rodu Acanthamoeba jsou celosvětově rozšířená, volně žijící, fakultativně patogenní jednobuněčná eukaryota. Jejich nebezpečnost pro člověka spočívá ve schopnosti pronikat do organismu, odolat obranným mechanismům, množit se, poškozovat napadené tkáně a tím vyvolat onemocnění, proti kterým chybí kauzální léčba a která nejčastěji postihují oko a centrální nervovou soustavu (CNS). Jedním z hlavních důvodů často neúspěšné terapie je schopnost akantaméb vytvářet v postižených tkáních cysty, vysoce rezistentní klidová stádia. Kromě cyst, které akantaméby tvoří jak v přírodě, tak v infikovaných tkáních pod vlivem dlouhodobého stresu, se tyto organismy vlivem akutního ohrožení rychle transformují v méně odolná klidová stádia, pseudocysty. Předkládaná práce se zaměřuje na dosud neznámé aspekty odolnosti obou rezistentních stádií akantaméb, cyst a pseudocyst, a současně si klade za cíl popsat další charakteristiky odlišující cysty a pseudocysty a procesy spojené s jejich tvorbou a rezistencí. Jedním ze studovaných aspektů odolnosti klidových stádií akantaméb byla přítomnost cukerného alkoholu manitolu a neredukujícího cukru trehalózy, sacharidů, které se v buňkách mnoha organismů účastní obranných reakcí vůči abiotickému stresu. Ačkoli v genomu A. castellanii jsou enzymy pro syntézu obou cukrů popsány,...
|
host ::
RSS.